Recenze Enlisted: Druhá světová s bandou, železem a trochou toho chaosu

První zážitek s Enlisted? No, podařilo se mi hodit granát na vlastní tým – a stejně jsem dostal povýšení. Přesně tenhle typ chaosu vás tu čeká. Zapomeňte na běžnou klikací řežbu, tohle je bordel, vrstvy a přesně tolik zmatku, abyste nikdy nebyli v klidu. Dostanete do ruky celou četu a mezi našinci přeskakujete jako DJ na vojenském festivalu. Chvíli odstřelovačíte z věže, pak metáte plameny do zákopu. Prostě ten neřízený binec, který si World War II zaslouží.

Jestli jste někdy chtěli zažít rozměr války, ale nechcete se brodit tabulkami a statistikami, Enlisted vás může fakt překvapit. Jdeme na to.

Prvních deset minut: Totální chaos v uniformě

Vlezl jsem do toho naslepo. Prvních deset minut? Čirá hysterie. Bouchá to, někde někdo huláká, já netuším, která bije. Přistál jsem se čtveřicí AI vojáků, hned po třech vteřinách mí zahučela kulka do obličeje a pak – bez mrknutí oka – hop do dalšího borce. Jo, tohle bude jiný kafe.

Nehrájete za jednu postavu, ale skáčete mezi nimi, jako když speed-datujete zákopy. Jeden padne? Okamžitě naskočí další. Bez keců, bez čekání.

Napřed totální zmatek, ale čím déle jsem hrál, tím víc mi to začalo dávat smysl.

Chvíli válečíte v blátě a střídáte polohy, pak vezmete kulomet a kosíte Němce, z vrchu koukáte jako sniper, nebo zachraňujete situaci jako inženýr. Vymyšlené to je překvapivě dobře.

Enlisted vás učí… tím, že dostanete přes hubu

Pro začátek Normandy – a pohoda, vesnička "na bagetu", všude krátery, půlka domů v čudu a bludná slepice. Cíl? Zmocnit se nakřivo stojící farmy. Výbava? Puška, francouzský klíč a čtveřice AI kámošů, co běhají jak fretky kolem plotu.

Všechno letí do háje rychle. Kulomety štěkají zpoza rohu, tank hromuje cestou, dýmovnice lítají jak nasaštvané medúzy. Já utíkám do zákopu a na druhé straně padne pár ran. A najednou se cítíte jako dědeček fronty.

Zbraně jsou těžké do ruky. Míří se pomalu, většinu netrefíte. Dobíjíte jako bychom psali rok 1942. Nesdílím to s radostí – začal jsem potichu šeptat "prosímtě, tref se" před každou ranou.

Samozřejmě jsem šel okamžitě k zemi. A znova. Ale když sledujete ostatní, něco pochytíte. Jak správně vykukovat. Kde postavit rally point. Za chvíli vydržíte déle. Je to jak se učit jezdit na kole. Jen s kulometem místo zvonku a dělostřelbou místo tety v autě.

Přepínání vojáků v akci: Herní génius

Tady Enlisted vyniká. Po smrti nečekáte. Vy přepínáte. Chytil to plamenometčík? Šup, najednou jste génius s pytlem písku. A pak střelíte ve dveřích s MPčkem.

Je to chaos. Ale zároveň šlape. A upřímně? Je to zatraceně uspokojující.

Žádná čekárna, žádná frustrace. Prostě klik a během sekundy jste v jiné kůži.

Není lepší pocit než když přivoláte palbu z rádia, rychle rozprášíte tým do krytu – a vidíte, jak půlka nepřátel mizí v ohni. Ten zvuk? Rachtání repráků. Ten moment? 12/10, šel bych do toho zas!

Tanky, letadla a glory výbuchy

Tanky a letadla? Samostatná kapitola. S tankem se ploužíte městem jak želva s dynamitem na zádech. Letadla? Rychlá, průrazná a spíš na víru než šrouby.

Můj první tank? Zapadl mezi stodolou a příkopem. Couvat nešlo. Nějaký borec mě poslal do vzduchu dynamitem. Ničím se nechlubím.

Letadla? Ještě větší cirkus. Zapomněl jsem na plyn. Ohromný crash. Ale aspoň vypadal efektně.

Jakmile ale pochopíte ovládání, povede se vám dokonalý nálet, vyrubete spawn a v chatu někdo fakt zafandí. Nádhera. Vozidla nejsou jen na parádu. Když víte, co děláte, rozbijí celý zápas. Jinak? Jedoucí rakve.

Odemčení, upgrady a nikdy nekončící mlýnek

Každá kampaň – Normandie, Berlín, Tunisko, Stalingrad – má svoje hračky. Progres se ale mezi nimi nepřenáší. Jo, je to trochu na nervy. Ale zas nemáte všechno stejné dokola.

Vylepšujete čety, ladíte výbavu, trénujete mediky, střelce, tankisty… dostanete se do toho rychle. Zabere vám to víc času než tetris se sbírkou figurek.

A jo, grind je reálný. Bez prémiovky některé zbraně hrajete na důchod. Některé čety jsou prostě lepší. Ale progres cítíte pořád, i když spíš lezete než sprintujete.

Přitom skill je pořád klíč. S boltem a trochou fištrónu můžete zamést i s borcem v plné zlaté.

Ty momenty, kdy si řeknete: "Tohle jsem fakt zvládl já?"

Enlisted je pecka hlavně v těch náhodných filmových momentech.

Jednou jsme s týmem drželi most celý zápas. Jen pytle s pískem, rychlé přepínání a čistá panika. Jindy jsem sám vysekal bod, rotoval mezi všemi členy, vyčistil četu, a přežil s jedním nábojem. Cítil jsem se jak režisér válečného bijáku. V přímém přenosu, na kofeinu.

A pak ty šílené věci – běhání po poli jak husa, výbuch tanku z čistého nebe, PRÁSK, nic nevíte. Poslední borci seberou flintu a ještě zvrátí bitvu. Totální úlet.

Nedá se to odhadnout. A to je na tom nejlepší.

Kostrbaté menu, tupé AI a jiné radosti zákopového života

Samozřejmě, není to procházka růžovým sadem.

Menu? Hrůza. Úprava čet je na tři kliky zbytečně navíc. Hra snad tlačítka schovává schválně. Načítání taky není kdovíco.

Tutoriál? Spíš vtip pro fajnšmekry. Zjistit, kde postavit rally je na vlastní pěst.

AI parťáci? Někdy drží lajnu, jindy si deset vteřin prohlíží zeď. Možná přemýšleli o guláši.

Občas se to cukne, když to bouchá ze všech stran. Nehratelné to není, ale všimnete si to.

Jenže když všechno sedne: rally point postavený, tým maká, arty střídá tanky – ten pocit je čisté regulované šílenství.

Ano, je to zdarma. A ne, není to pay-to-win

Enlisted je zadarmo. A hlavně vám necpe reklamní žumpu každou minutu.

Jasně, můžete utrácet. Lepší tempo progresu, pěkné hadry, prémiové čety. Ale core zážitek? Pořád stejný pro všechny.

Když připlatíte, jde to rychleji, na gear sáhnete dřív. Ale základ? Šance mají všichni.

A jde to vážně i s obyčejnou výbavou. Sám jsem to dal. Těžko se věří, jak daleko se s puškou a trochou chytrosti dostanete.

Verdikt: Nedokonalá paráda, co stojí za to

Enlisted je hrubý. Občas kostrbatý. Napěchovaný situacemi, kdy buďte rádi, že jste přežili.

Ale taky? Jeden z nejzajímavějších stříleček, co tu běhají.

Hodí vás rovnou do žumpy a nechá, ať v tom plavete. Někdy to dáte. Jindy omylem upálíte celý tým. Nuda ale nehrozí nikdy.

Není to pro všechny. Hledáte dokonalost, clicknete jinde. Ale pokud chcete akční bordel, překvapení na každém rohu a občas křičet "JAK JSEM TOHLE PŘEŽIL?!" ve dvě ráno, tohle prostě zkuste.

A už prosím… stavte ten rally point! Tým vám poděkuje.