Recenze Stormshot: Piráti, hlavolamy a ten božský headshot

Přišel jsem kvůli mapám s pokladem. Zůstal jsem kvůli zpomaleným odrazům kulek a rozstřeleným lebkám. Stormshot: Isle of Adventure mě nezaskočil. On mě přímo potopil dělovou koulí. Jednu chvíli míříte, abyste sundali helmu kostlivci, za minutu už topíte hodiny v časovačích, přijímání pozvánek do aliancí a v kolotoči stavby základny, který... překvapivě není otrava. Je to něco mezi pirátskou puzzle střílečkou a tropickým válečným simulátorem. Netuším proč, ale nějak to prostě šlape. A o tom je tahle recenze. Nejde tu o klikání na loot, ale o touhu po tom naprosto dokonalém odrazu, kterému začnete obětovat zdravý rozum.

Bum. Odrážka. Kostlivec dolů.

Stormshot začíná natvrdo. Doslova rány jak z kanónu. Piráti, truhly letící vzduchem, prokletý ostrov plný pastí a přízračných chlápků. Někdo vám hodí do ruky pistoli a zazní: "Tak to vyřeš."

Bez tupého tutorialu, bez zbytečných řečí. Prostě fičíte a střílíte. Míříte, necháte kulku odrazit, třeba chytíte sud s výbušninou a když při tom srazíte kostlivce do moře? Gratulace, jste doma.

Jenže pak vás hra po pár těch kreslených trikových střelách překvapí: Hele, tady máš celej ostrov, šéfe. Stavíte věže, verbujete vojáky a řídíte vlastní pirátskou vesničku s HOA jak z floridského předměstí. Trochu matoucí, ale kupodivu jsem byl v pohodě.

Nemělo by to fungovat, ale funguje to

Stormshot působí, že někdo slepil dvě úplně jiné hry izolepou. Jedna je totální blbnutí s odrazy střel, druhá je v klidu stavění a management základny na mobilu. Jenže spolu překvapivě drží.

Chvíli honíte tři fragy na level, pak kontrolujete pilu. Divné? Docela jo. Ale po pár hrách to začne dávat smysl – ne logicky, mozek si prostě řekne okay, jedem.

Typická session? Pustíte appku, posbíráte zlato, pošlete upgrade věže, pak si střihnete pár hlavolamů, než vám dozraje kejda ve výhni. Produktivita bez pocitu práce.

Odrážej, vybuchuj, opakuj: Puzzle část

Těch puzzle úrovní jsou stovky. Většinou je sfouknete za dvě minuty. Zamíříte. Modlíte se. Netrefíte. Krásný chaos.

Kostlivci se schovávají za bedny, sudy čekají jen jako past. Ladíte odraz a doufáte, že se to někde zblázní a vyhraje to za vás. Někdy to vyjde. Jindy to pošlete komplet do kytek. Jednou jsem sejmul nesprávný cíl a šlo to všechno do luftu. No, stane se.

Kolek moc není, a to je ta pravá sranda. Zkoušení, omyly, pirátská čapka k tomu. Pozdější levely přidají lana, páky, pasti s živly. Jedna zbabraná rána a koukáte, jak vám kámen rozmáčkne všechno, co jste chtěli. Zas.

Pitomé? Jasně. Ale skvěle uspokojující. Žádné puzzle nejsou neřešitelné, ale dají vám pocítit, že IQ není výbava do každé bouře.

Když nestřílíte, kujete pikle

Jakmile ztichnou zbraně, přichází excelový svět. Stavíte strážní věže, rozdělujete hrdiny, posíláte čety na šutr. Všechno hezky ve stylu lebek a map s X, ale v jádru je to známá mobilní záležitost s časovači a vylepšováním.

Časovače? Jo, jsou tam. Začnou nevinně, ale časem vám ukážou zuby. Naštěstí, když čekáte, můžete masakrovat kostlivce v hlavolamech. To fakt pomáhá.

Hrdinové mají větší vliv, než čekáte. Jeden boostuje sekáče, druhý vám odemkne zápalné střely. Časem začnete testovat, kdo je jen na parádu a koho fakt potřebujete. Já šel do mušketýrky. Nelituju.

Odemknout pořádný věci: Zbraně, vychytávky, bonusy

Za odpalování levelů dostáváte mince, gear a další shiny úplatky. Odemknete nové zbraně, šílené typy munice a vychytávky, co fakt mění hru – nejen stylovky, těch cool klobouků je ale škoda minout.

Některé levely vám zůstanou zavřené, dokud si nenajdete ten správný kus vybavení. Jednu mapu jsem měl týden zablokovanou, než mi došlo, že existují zápalné střely. Problém vyřešen.

Ale žádný blázinec v loot tabulkách. Žádné exelovské orgie. Prostě pár triků, aby to nezačalo nudit. Doporučuju zkoušet úlety. Odraz do lávy, why not?

S posádkou i bez, vždycky se něco děje

Pořád je co dělat. Někdy sólo, někdy v partě s aliancí. Nemusíte se k nikomu vázat, ale jakmile vstoupíte do aliance, otevře se vám nový svět. Free loot, společné technologie a PvP, kde poprvé dostanete přes držku.

Není to žádný bonus navíc. Můžete stavět aliance budovy, donateovat krámy a bránit území, když si někdo dovolí moc. Dává to hře druhý dech, i když v chatu jenom číháte.

A chat? Čirý blázinec. Jeden borci se chlubil šesti kostlivci na jeden výstřel, jiný brečel, že mu hrdina pořád vyhazuje špatné sudy do luftu. Chápu. Měl jsem to stejně.

Free 2 play, ale s drobnými svody

Nemusíte utratit ani korunu. Ale můžete. V obchodě je všechno: urychlovače, kousky hrdinů, bundles na vzhled. Klasika.

Jakmile se prokoušete do poloviny hry, časovače začnou směšně růst. Pak na vás vyskočí "výhodný balíček" s cenovkou. Nepotřebujete to. Ale… Jo, koupil jsem jeden. Možná dva. Jedeme dál.

Naštěstí puzzle část se nikdy nezamkne. Můžete věčně odpalovat kostlivce a vymýšlet nový šílený triky. Žádný stamina bar, žádná stopka. Jen chaos.

Vypadá šťavnatě, běží (většinou) hladce

Stormshot je fakt cukrátko. Lesklé ostrůvky, šťavnaté výbuchy, UI, co neháže klacky pod nohy. Na novějším mobilu – paráda. Na starším? Občas lehce zadrhne, když jde do tuhého.

Občasné dabingové etudy a pár příběhových vsuvek. Nic, co by vás dusilo pirátskou loretou. Tak akorát pro náladu, bez čtení románů.

Je to vymazlené, ne hluboké. Ale hele, nejste tu kvůli poezii, ale protože chcete střílet duchy a tahat poklady.

Když ten odraz fakt sedne

Hra dává momenty. Zamíříte podivný odraz, trefíte lano. To spadne na bednu. Ta bouchne do miny. A najednou kostlivci lítají vzduchem.

Půlku základny mám vylepšenou, hrdinů v přístavu jak na vojenskou přehlídku, ale pořád si to zapínám, jen abych viděl, co další puzzle vymyslí. Má to ten pinball efekt. Ten "žuch", po kterém vám na chvíli všechno zabliká v hlavě.

Nespadnete z toho na zadek. Scénář si Oscara neodnese. Ale když letí duch přímo do sudu a obrazovka vybuchne v konfete a kosti...? Usměju se. Vždycky.